Nahoru

Co čeká hypotéky v roce 2019? Cesta k novému bydlení nikdy nebyla jednodušší

pondělí, 14. ledna 2019

 

Loňský rok hypotékám příliš nepřál. Česká národní banka pětkrát zvýšila základní úrokové sazby, logicky pak zareagovaly hypoteční banky zdražováním. Dvouprocentní úroková hranice se definitivně stala minulostí, navíc se přidala další zpřísnění a omezení v poskytování hypoték, což nadělalo těžkou hlavu spoustě zájemců o pořízení vlastního bydlení na úvěr. Přesto přese všechno patří hypotéky stále k nejlevnějším úvěrům na českém trhu.

 

Jaký je hypoteční výhled na letošní rok?

Přestože se zvyšování úrokových sazeb v polovině prosince zastavil, dá se v následujících měsících čekat opět zdražování.

„I když letos nečekáme tak velkou aktivitu centrální banky, podle analytiků by měla zvedat sazby pouze dvakrát, úroky hypotečních úvěrů určitě ještě porostou. Zdražování by ale nemělo být tak intenzivní jako v posledním čtvrtletí, intervaly mezi zvyšováním sazeb by měly být delší než v loňském roce. Klienti se však budou muset smířit s úroky mezi třemi a třemi a půl procenty, a tím pádem i vyšší měsíční splátkou,“ předpovídá Pavel Bultas ze společnosti HYPOASISTENT.

I tak však zůstanou hypotéky nejvýhodnějším úvěrem. Pokud by se podle předpovědí odborníků dostala repo sazba České národní banky během roku 2019 na 2,5 % (nyní je 1,75 %), dosáhne úrovně z roku 2008. A přitom právě v tomto roce přesahovala průměrná úroková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu hodnotu 5,6 %.

„Na taková procenta se zcela jistě nedostaneme. Jednak je nyní daleko větší konkurence mezi bankami, než před deseti lety a za druhé je na trhu přebytek korun, který růst úroků hypoték zrovna nepodporuje,“ doplňuje Pavel Bultas.


Končí vám letos fixace? Nečekejte na nabídku banky

V roce 2019 čeká refinancování přibližně 70 tisíc klientů. I jich se dotkne zdražení. U nejoblíbenější a nejčastější pětileté fixace by to však nemuselo být příliš znatelné. V lednu roku 2014 byla průměrná úroková sazba hypoték 3,08 %, nyní ještě tříprocentní hranici nepřekročila. Což však nemusí brzy platit. Pokud se naplní předpovědi, koncem roku 2019 se vyšplhá průměrná sazba minimálně na 3,5 %. Jestli bude klient čekat až na konec fixace a nabídku své banky, bude se muset smířit s měsíční splátkou vyšší o několik stokorun.

"Zdražení se však může vyhnout, když se o refinancování začne zajímat již nyní a pojistí si tak zatím příznivou sazbu. Banky většinou podrží stávající sazbu 12 měsíců,“ říká Pavle Bultas a dodává, že zkušený hypoteční makléř pomůže zdarma s výběrem vhodné banky a ušetří tak klientovi spoustu času s vyřizováním.

Hůře na tom budou ti, kterým letos končí fixace tříletá. Začátkem roku 2016 byla průměrná úroková sazba hypoték 2,06 %, což je již přibližně o jeden procentní bod méně, než je hodnota, na jakou mohou klienti dosáhnout počátkem letošního roku.

„V takovém případě mohou klienti očekávat měsíční splátku zhruba o tisícovku vyšší, než jakou spláceli doposud. To ale platí pro případ, že se na refixaci připraví co nejdříve. Kdo bude váhat a čekat na nabídku banky, například až v druhé polovině roku, může se stát, že bude mu splátka vyroste o další stokoruny měsíčně,“ připomíná Pavel Bultas.


Přísnější podmínky se týkají refinancování jen někdy

Od října loňského roku platí další doporučení ČNB, které omezuje poskytování hypoték. Pro připomenutí, celkový dluh žadatele nesmí překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu (ukazatel DTI) a zároveň součet všech měsíčních splátek úvěrů může být maximálně 45 % klientova čistého měsíčního příjmu (ukazatel DSTI). Původně se změny měly týkat pouze nových hypoték, když však začala omezení platit, vypukla panika, že se dotknou i refinancovaných hypotečních úvěrů. Kvůli nejasnostem, vydala ČNB zprávu, kde vysvětluje, že refinancování se omezení týká pouze v případě, kdy dojde k navýšení půjčky. Podle slov mluvčí centrální banky by banky ve svém vlastním zájmu a v souladu se zásadami obezřetného řízení rizik měly při refinancování hypotéky vždy vyhodnotit, zda pro ně v mezidobí nedošlo k nepříznivým změnám, které zvyšují rizikovost úvěru. Jedná se například o podstatné snížení hodnoty zastavované nemovitosti, znatelné zvýšení zadluženosti žadatele nebo výrazné snížení jeho příjmů.